Které setkání s kolegy z oboru bylo pro Vás nejzajímavější?

Velmi příjemné bylo setkání s Evou Urbanovou na Operním festivalu v Litomyšli, kde ona vystupovala jako sólistka a já tehdy ještě jako sboristka Janáčkova Národního divadla v Brně. Další příjemná záležitost byla společná večeře s Dagmar Peckovou, která přijela koncertovat k nám na Tenerife. No a také jsem spolupracovala s Petrem Dvorským, nejenom jako jeho žákyně, ale také jako sólistka v Zahajovacím koncertu s Moravskou Filharmonií.

Stává se i operním pěvkyním, že mají během vystoupení tzv. okno?

Jasně, že se to stává. Mně se stalo několikrát, že mi v nervozitě vypadlo slůvko a já ho musela v rychlosti nahradit. To se potom zpěvák většinou nestačí divit, jaké má textařské nadání. V naší branži se tomu říká – zase zpíval čínštinou. Eva Urbanová kdysi vzpomínala, jak zapomněla text na jednom z velkých koncertů v Americe. Naštěstí hudbu ovládala perfektně, takže celou árii nazpívala svým vlastním způsobem. Úsměvné na tom všem je, že po představení za ní přišel posluchač, aby ji pochválil a vyzdvihl právě onu árii o dvou slovech. Prý na něho mimořádně zapůsobila.

Plánujete návrat domů nebo chcete zůstat v zahraničí?

Tuto otázku si kladu sama sobě častokrát. Vyrůstala jsem v nádherném Valašsku, které se ze srdce vymazat nedá. Vždycky se domů ráda vracím, a když je mi ouvej, zvažuji opětný návrat do nějakého divadelního angažmá tam u nás. Někdy opravdu není jednoduché žít na vlastní noze v zahraničí. Člověk musí stále hledat nové příležitosti, vystoupení, koncerty. Takový fenomén, jaký byl a ještě stále je v našich divadlech, v zahraničí neexistuje. Tady jsou sólisté zaplacení od vystoupení a často sami neví, co bude příští měsíc. Má to ale také své výhody. Tím, že nejsme vázáni celoroční smlouvou, si můžeme připravovat vlastní koncertní programy a dělat to, co se nám dobře zpívá.

Pomýšlíte na rodinu nebo se chcete nadále plně věnovat kariéře?

V každém případě bych chtěla mít v budoucnu rodinu. Sláva je pomíjivá a já bych ráda viděla něco za sebou, až nebudu zrovna nejmladší. Navíc rodina je pro každého zpěváka nepopiratelně velkou psychickou oporou, kterou umělec na jevišti potřebuje dvojnásobně.

Na čem pracujete momentálně?

Teď se připravuji na dva Jarní koncerty, kde budu interpretovat především árie z děl Vídeňských operet pro německé publikum a také španělské trubadúrské písně.

Zpět  Média